Vlk

Nedaleko srny,tlamy do trávy noří,
poblíž zaševelilo křoví.
Že chce si na nich smlsnout šedý otrava,
srny nevědí,že má z nich být potrava.
Žluté oči se hlady mhouří,
a od huby se kouří.
Srst se mu na hřbetu ježí,
vybíhá z křoví a na kořist běží.
Chytnout se mu daří stěží.
Čelisti klapnou naprázdno,
vlk si sáhl až na samotné dno.
Co teď vlčku?co jen budeš dělat?,
Když za kořistí neumíš běhat?
Se svěšeným ocasem mizí v lese,
a širým okolím se nese.
Že vlk samotář nemá dost sil,
aby potravu zkosil.
Unavený po dnešním smutném lovu,
šourá se do svého brlohu.
Dobrou noc a zítra vydařený lov.