Anotace: A tak jsem dneska měla smutnou zahradu plnou peří...
Když
v dešti život šance hledá,
slastně laská šeříky,
v oknech vůně od oběda
inspiruje básníky.
Tak
kvetou perem v nebes výše,
bledě dlaně čisté mít
snad jen touží, nebo ví, že
nesmí verše ušpinit.
Pak
v listech třpytných ze semiše
zpívá drozd na jabloni.
Dnes však stála věčně tiše.
- Obloha peří roní.
Milá Písničko, spletlas mně..Přečetl jsem to a normálně sem běžel kouknout na balkon ven co se to tam děje .-) No a zjistil sem ..Že nic..Je tam ticho ..Prostě na zápdní frontě klid... :-) Tak sem si aspoň v klidu zapálil..a popřemýšlel nad tím co jsem četl...A koukám na datum, a ono je to už starší..Ale neztratilo na kráse .-) Děkuju za skvelou báseň i cestu na balkon .-)
21.11.2012 21:51:50 | Madanik
Nádech, výdech, zavři oči... zima už visí ve vzduchu:) ale pravda, k jaru daleko:)
21.11.2012 21:58:10 | Písnička...
Obojí je hezký...Jaro i zima .-) Ale to tvý dílo...to nepřekonají :-)
21.11.2012 22:00:56 | Madanik
Tststs, takhle se rouhat:) nic není víc než ryzí příroda, život..:)
21.11.2012 22:10:41 | Písnička...
Máš pravdu, ale když to někdo umí...to pak jen zíráš s otevřenými ústy jako teď já .-)
21.11.2012 22:12:06 | Madanik
Hm, tedy písničko,
vzdám ti hold
otevřel jsem psaníčko
s básní tvou,
s nebeskou průrvou
s peřím
a každičkému slovu v básni
.......věřím....
Děkuji ti Písničko...
21.11.2012 21:11:02 | kudlankaW