Na kopci domek bílý

Na kopci domek bílý jak paže Daniely a hrdliččin hlas zval ku vstávání čas
Na kopci domek plný slunné letní atmosféry, jehož stěny schvátil ischias
Před domkem kámen v šatech z mechu a uprostřed něho po dešti tůň
a v domku dílna, kde vše je z plechu a jedna kadibudka, ten nejvyšší trůn
ztracen v zahradě, kde tráva sahá k nebi a kde roste kompost i černý bez
tam zamlada neměl jsem zapotřebí znát, co je šoa a kdo je Achilles
tam důležitá jen fantazie byla a i ze scvrklé švestky udělat si boha
a v tom byla ta dětská síla, která pak tak rychle vezme za pár let roha
Na kopci domek a za ním obilné lány a já náhle nebyl ten městský lenoch
a jaké to byly výsostné vzletné plány, až poprvé zdolám ten stometrový stoh
Na kopci domek a pod ním rybník, kde vrby shrbené si myly své vlasy
a já tam stál a jako velký tužebník sledoval jsem červánky a hltal ty krásy
Na kopci domek a na polích vlčí máky a keře obsypané červenými šípky
podél cest čekanky, nachové bodláky, bažanti a kohouti, koroptve a slípky
Na kopci domek bílý jak paže Daniely a hrdliččin hlas zval ku lásce čas
a mé vzpomínky jsou plné sladké atmosféry a já bych tam v trávě chtěl ležet zas...