EKOrým

já ti to říkal kulatá je
letí si prázdným prostorem
někdo jí ničí jiný chrání
obrábí rudým traktorem

ryby tam plavou či si hrají
a navzájem se pojídají
někdy jim tu hru nevinou
ukončí fousáč s harpunou

mezitím na břehu padaj stromy
Tvoři z nich stavěj malý domy
Tvorky je krmí mocně chválí
a zbylé dřevo na ohništi pálí

a tam kde výrobě se daří
komíny chrlí do těch tváří
co každý den se bránou šinou
a neví že plíce neprominou

někdo si možná v kyslíkovém stanu
oblékl tělo do županu
oklepal z rány šamanovi larvy
a zapil hrst.. v té léky pestré barvy



jak si tak mizí z lesů stromy
písek se plíží mezi domy
na křídlech vánku nutí slzu v očích
naposled spatřit než poušť tiše vkročí

něco se děje bloudí zemské desky
tam kde dřív ledovec zelená se zem
kosatkám dochází v mapách správné stezky
tak spěchaj za lidmi z moře ven

a kolem pólů díra v nebi
tudy k nám proudí z kosmu hřeby
co možná jednou nenávratně spojí
mou bílou kostru s kostrou tvojí

předtím však chtěl bych v řece stát
v průzračné vodě trup svůj hřát
pohladit oblázky co na dně stoleté
poplácat lososa v odrazu po hřbetě