Nad hlavou sklání se
koruny stromů
listy zlátnou
padají dolů
V paprscích Slunce
lesknou se jak drahý kov
má duše plesá
nenachází slov
V zákoutí hor
však zima už číhá
ach, kéž by
tato chvíle nikdy neskončila...
poladit rytmus, a dal bych i bod:-)
RM.
07.03.2013 19:39:33 | Robin Marnolli
Upřímně toto je má prvotina, kterou jsem napsal asi tak ve 13-ti letech... Tehdy jsem toho o tom, jak se píšou básně, moc nevěděl :)
07.03.2013 20:52:25 | Kamil