růžová

ze sněhu růže rudá
tak hrdá
ve své samotě
a slunce radí jak se zahřát
zahnat chlad

kořeny sát to teplo země
polykat doušky plnými
ze středu matky všehožití
z té hroudy rodné
z pod hlíny

i ledy jednou splynou s řekou
a vláda slunce zvítězí
pak člověk s růží
ruku v ruce
rozkvetlou loukou poběží