říje

mám novou pušku
dobře míří
pažbu má hladkou lako led

chodil k nám jelen
šestnácterák pyšný
včera však přišel naposled

okousal kůru z mladých stromků
kopyty rozryl
záhon který spal
tak táta zlomil
hlaveň o koleno
a broky do něj nasypal

než padl k zemi
majestátně hleděl
jako by chtěl nám naposledy říct
já tu byl pánem
všech soubojů vítěz
tak proč mě chcete z kůže svlíct

pak ale kolena
pod tou vahou klesla
když k zemi padal zastavil se čas
ptákům se křídla rozmočila smutkem
a statné tělo
hlíně napospas

vyleštím hlaveň ať se leskne
střelný prach voní tichým pokojem
na hřebík pověsím hned vedle trofeje
soupeře jenž byl jen
parohy ozbrojen




jen devět růžků
mladý samec
kráčí si v čele četných stád
je první je vládce
alfa je po smrti

a on je rád