Nic nepomůže než jaro..

Všude sníh
leží,
moje myšlenky
běží.
Po kopcích
v dálce.
Plných květin,
slunce.
Potím se s batohem
na zádech,
těžko popadám
dech.

Když stanu
na vrcholu,
planu.
Chvála Bohu.
Zaplňující vlna
hřejivé euforie,
jak jsem mohla
žít??
bez tohohle
boje????

Kolem ale trčí
zima,
budím se,
přikládám do kamen,..
oheň je prima.
Zpívají pospolu
přátele kol kolem,
k ránu
o hlavobolu.

Co mě to
táhne?
Co po obzoru
prahne?
Už nemůžu vydržet,
..nechci..
1000 x sbaleno.. není mi pomoci.
Pomůže jen-
první jarní květ..

Zas bude zelený svět.