courání

coural já bosky
strništěm, strání
poslouchal bzukot pilných včel
(tobě že utrhnu) astru hledal
ač zrak mám dobrý .. žádnou neviděl

asi jsem zakopl
skutálel se
po hlavě přímo do kytek
vmotal se čtyřlístkům do sudých počtů
těm lichým odřel nábytek

a hleďme! vedle
šatuprostý
krčí se stařík - kůže kost
nahotu přikryj
laskavě pravím
sic údělem tvým
být nezvaný host

blíží se průvody dam a slečen
neděs je schránkou tělesnou
natrhej pugét lučního kvítí
zakryj tak květem
hanbu svou

skácel se k zemi křehký kmet
jak suchý lístek
podzimního tance
poslední pirueta
uctil svět

i roní slzu...tolerance