Anotace: ale vlastně je to o kocourech a ještě ke všemu strašně starý 12.4.2001
kocour ti přede v klíně
a tváří se tak líně ač připadá ti líně
to je jen zdání, chce tě zmást ostražitá očka čekají
na myší pochoutku líčí past až ta myš vyleze
drápy se dočkají
je to jen naoko kocour ti přede spokojen
je ve střehu a hlídá jen jedním okem sčítá stíny
dá se do běhu a pak, snad že to vůbec nečekáš
jen co se pohne .. cíl zatne ti ostří do slabiny
až odrazí se
zasekne drápy do stehen v tom nečekaně krásném letu
ten výkřik, rozléhá se .. jen prach zpomalí, snad zmírní pád
zanikne v tichém letu napořád, okamžik si vryješ
praskání lebky myší a kapky krve ..sráží se
střih/jiná scéna
zas vrní ve své skrýši
forma se mi moc líbí, vímám ji jako dvě scény po sobě, a nebo zase jednu scénu napsanou dvěma styly, a vybavila se mi příhoda s naším kocourem z mládí:D ...(u mě ST)
RM
15.03.2013 18:18:00 | Robin Marnolli
to jsi musel být v mém věku, ještě před bucharem.
15.03.2013 12:29:49 | CCGREE
Pro mně to chaos není. Je to výborně napsané.
15.03.2013 11:25:14 | Inna M.
tak to ti moc děkuji, protože já když to po těch letech četl, musel jsem se na sebe trochu zamračit :)
15.03.2013 11:39:53 | poeta
Forma je na mě hodně chaotická.. :)
15.03.2013 11:12:03 | Jan Voralberg
je to starý :) určitě bych teď napsal jinak :)
15.03.2013 11:38:42 | poeta
To chápu.. člověk když se koukne na starý díla svoje, tak ho z toho občas jímá hrůza.. :D
15.03.2013 12:31:23 | Jan Voralberg