Bouře

Venku hřmí a blesky oblohu křižují,
Jako lodě rozbouřené moře,
Temné mraky,vlny to vysoké,
A v domě náhle tma je.
Temno všude a vše ticho pokryje,
Jen svíčka sama svítí,
A já tu nyní sedím,
Obklopena tou svící.
Nebe je tak podobné tváři,
Jež pozbyla půvabů,
Kterou vztek,och tak rád ničí,
Ona a žádná jiná,oblohu zcela zničí.