na lukách...
nebyla vysoká
co jí příroda odepřela na velikosti
to jí moudře přidala na kráse
vlasy lesklý klenot
nosík světelný hrot
a vířila ke středu luk
jako by šumivě vřela
když jsem ji nenásledoval
vrátila se
a zakroužila kolem znova
neustále mění oblečení
ponejprv zahalená
do bílého pápěří
po odměku svlečená
do šedosivé nahoty
záhy přizdobená
měkkou zelení
něžná a vlahá
po závanu teplého vanu
oděná do smetanové
vzápětí poté
do jásavé žluti petrklíčů
nenech se pobízet příteli
projdeme se
mezi hodinou
margarety a hvozdíku
k naháčkům vznešenosti
a ochutnáme utajené síly
těch křehkých pohárků
z porcelánu nejtenčího
fialové atmosféry podzimu
to je Chebdí...
Přečteno 491x
Tipy 12
Poslední tipující: Alci, Holis, střelkyně1, Aťan, Amonasr, Joe Vai, Luky-33
Komentáře (1)
Komentujících (1)