Dva světy

Volně letím
a s větrem splývám.
Čistýma očima
se na svět dívám.

Lehké šaty
na sobě mám.
A vše, co vidím,
dobře znám.

Vysoké stromy,
zelená louka.
Řeka šumí,
když vítr fouká.

Barevné květy
a ptáci zpívají.
Šťastní lidé
úsměv na tváři mívají.

Ozývá se smích.
Žádný pláč tu není.
Pestří motýli
svoje křídla mění.

Cítím sladkou
vůni jahod.
Tento svět
je plný příjemných náhod.


Žádné hrubé slovo
nepadne.
Žádná krásná květina
nezvadne.

Božský svět
je jen jednou stranou.
Do druhého
můžete projít temnou branou.

Za branou
není nic.
Dva světy
jsou jak rub a líc.

Temno a ticho.
Jen vítr kvílí.
Posečkej
a zastav se chvíli.

Z toho ticha
ti bude mráz po zádech lézt.
Svůj velký strach
budeš na krku nést.

Suché stromy
ze země trčí.
A větr
mi v uších kvičí.

Tady nenajdeš
nic živého.
Staré kmeny, půda.
Nic nového.

Pod nohama
kosti chřastí.
Každý krok
je plný pastí.

Je tady sucho
a prach.
Vše, co je tady,
nahání strach.