Rozmluva květin

Každá květina očka na noc zavírá.
vlásky trávy se též uloží spát
kopretiny se na svět již dívají
unaveně, však malý vlčí mák
plačíc nad svým milovaným.

Vytrhnut ze země a zahozen.

Třesouc svou hlavičkou s korunou.
s korunou barvy červeného
hedvábí a její štíhlé tělo se
prohýbalo při každém vzlyku
přerušujíc noční ticho.

Sedmikráska utěšuje.

Kdo tušil, že sedmikráska čarovná víla?
rostlinky si padli do náruče
a za houslového vystoupení
cvrčků, mohli všichni pokojně
usnout za svitu švitořivých hvězd.

Tak dobrou noc křehké kamarádky.