Převlékání

létu vypršela lhůta 

a tak už to začalo 

lesy v dálce lesknou se 

jak barevné kohoutí ocasy 

od polí doráží studený vítr 

i když světlo se ještě usmívá 

ale už to není nastálo

říjen nepřipouští průtah

krajinu převléká stále častěji 

snad aby nehořela bez krásy 

a s lesklou podzimní pečetí 

ohnivým štětcem hází pastely

přes mlhy a sychravá bezčasí

stále živěji a snadněji

dává tvarům barvy zřetelné

až mezi všemi krásami

tahle obyčejná nejprostší

něčím v duši přetrvá

a tak už to začalo 

zelená hnědá až rudá 

od žluté do sytě červené

v planoucím ohni října

že i slova jsou obarvená

podzimem