Ranní elegance

Nažehlení čápi v baru

na hlavě cylindr a ve fraku slávu

Ptačí eleganci potichu kradu

příplížím se ke stolu a usrknu kávu

V perutích čapích dá se najít ráj

závidím ladnost pohybů, závidím nevinnost

Nebe je bílé jako sníh, když čápi opouštějí kraj

v tom čase zaklepe nezvaný host

Zima svým hávem překryje spokojenou zem

V těch chvílích závidím jim křídla

Hledíc z okna přemýšlím nad zvláštním snem

unavení čápi učí se svobodu skrývat

Houf čápů spokojeně letí za štěstím

pod křídly se jim schovám a vyčkám

Než odletíme před zimním zajetím

schovaná v bílém úkrytu svého čápa hýčkám