Zrak

Lidi, já zapomněl si hrát,
stojím na svahu a zírám
do haldy listí, pole začíná zrát
starý pocity mívám

co teď se snažím skrýt
za masky vyřezané studem,
než jsem se začal bít,
srdce mi nejdřív zatvrdlo ledem

lidi, já zapomněl si hrát
teď umírám, a vzpomínám,
a ty ledy pomalu chtějí tát
stojím na svahu, odkud to znám?

oči kalné otvírám do prostoru
už neslyším, když za letu zpívá pták
proč nezřekl se již všech tvorů
já zírám, i když ztratil jsem zrak.