Kytara pláče

Mrtvá kytara pláče
a krvácí bolestí,
že pokáceli strom.
Kytara naříká,
jaký to ze dřeva
vyloudili tón ?
Kytara vyhrává
oběšencům ve strunách
prvý pár prstů
co hladíval v korunách
vlasy dívek
smutných tak,
až jejich pláč zrůžověl.
Proč kytara nepřestává hrát ?
vřeští
vyňata z kleští
melodie ...
Proč se nepřestává smát,
dokud nezahoří celý sad
zarostlý, trnový ?
Dál pláče
pro srdce utopené v hoři
nepřestane hrát
pro všechny zástupy
mlčenlivých lesů
v nichž
zní větry
její hořké litanie
možná pak umlkne
až z ní
mrtvý nábytek stvoří ...