♫
V rozletu zpomalená
krajina zimně pochmurná
tiše přemýšlí a očekává
tu živou sílu jara, touhu
co vlévá oheň do žil
naději z příštích
radostných chvil...
Osvěžená
prvním jarním deštěm
těší se příroda
do života probuzená
jak člověk co udělá
další nový krok
po staré (ne)známé cestě...
... ano, přesně takové to bylo, když se jaro probouzelo, když otvíralo oči a opatrně vystrkovalo prstíky zpod peřiny, aby pak mohlo vyskočit a roztančit se krajinou...
21.04.2015 19:36:05 | AndreaM
Krásně vystiženo (ne)známá cesta,
ať každý Tvůj krok po ní je jistým posunem vpřed;-).
21.04.2015 18:31:55 | Malá mořská víla
...díky...byl jsem na pochybách dát či nedat tam to "(ne)...", snad to ostatní pochopí tak dobře jako ty...;-)
21.04.2015 18:40:33 | bogen