Potkal tygr tygřici,
velikou krasavici,
prý ji pruhy ladí,
tlapou kožich hladí.
Něžně vrčí tygřice,
což ho těší velice,
bude jeho milou,
okouzlí ji silou.
Za čas ale utíká,
špatný příklad tatíka,
věrnost je mu cizí,
rychle zase zmizí.
Džunglí letí novina,
tygřice je mamina,
jsou tu další jedlíci,
pruhovaní tygříci.