Být
rosou jednoho rána.
Budit se v chladných
paprscích mlh
a třpytit se v dotecích slunce.
Tak krásná
tak čistá
tak nevinná v očích.
Rozprostřít paže
v pavoučí síti
a jako hrst perel
ti ozdobit tvář.
Jsem voda,
co dopadá
na stébla tvých snů,
tak marnivě
křehce.
A jediný den
se těš z mého svitu,
než se ti s nocí
vytratím
pod vahou
jiných... cizích ros.
něha opadávající z Tvých prstů, kterými jsi poslala pár křehkých veršů směrem k nám...ST díky za krásu slov:-)
24.10.2015 22:02:01 | Nikita44