Zapomenuta

Tajemná a vysídlená,
prastará ves vybydlená...
Kostel k zemi svržen byl,
do půdy se zanořil.

Též chalupy i mlýn dřevěný,
stavení dnes bez stěny.
Jen vzpomínky na zlaté časy,
kdy na polích zrály klasy.

Úrodná půda, vody dosti,
plodů i zvěře dosytosti.
Bouře přešla, vichr taky,
zas na polích kvetly máky.

Jedno však už přežít nešlo,
nápad dobrý, tak to vzešlo.
Zbudovat nádrž přehradní,
lide místní, vypadni.

Tvůj osud je zpečetěn,
kraj vodou již zaplaven.
Voda živou, pravda jest,
smazána však mapa cest.

Nejen cesty, také lidé,
ve vzpomínkách jim jen zbyde...
...jejich drahá vesnička,
bramborová políčka...