Jezero

Jezero

 

 

jezero zadumané

oko vidoucí 

věky dlouhé hledí

v časy budoucí

 

dokola stromořadí

živá hráz nezdolná

to oko věrně střeží

je kořeny s ním spojená

 

jezero zvrkočené

hraje si, řádí

paprsky chytá

a na mě je hází!

 

třpytivé, vždy jiné

v každičké době

plné je sluníčka

i hvězdy má v sobě

 

vláhou svou napojí

všecičko kolem

domovem, potravou

lůnem i hrobem