Má Vlast

Cestami šoupal jsem rozedřenou patu
Po loukách chodil jsem vždy rád
Po všech koutech bohům milého státu
Český já obcházel ten sad

Pod rozkvetlými stromy jsem pil
Medovinu, sladký nektar básníků
Často vzpomínal, co již jsem spatřil
Kolik slavných pomníků

Domovina mne vždy přijala
Vždy otevřela náruč svou
Ať léto žhnulo, či zima byla
Já měl vždy touhu jedinou

Poznat tu vlast
Milenku Básníkovu
Která navozuje jako Musa slast
Která daleká je; blízká rovněž rovu

A až jednou pozře mne a nevydá již zpět
Rád budu dále vyprávět
O krásách, o májovém bolu
Pak odeberu se zpět dolů

Do šíré té hlubiny
Kde končí všechny končiny
Kam hvězdy dávno nesvítí
Leč lovit je budu do sítí