Švadlena

Šije tiše pod svitem měsíce
Hvězd již na temnou báň přišila tisíce
Nemá tvář, jen pár rukou
Milenců srdce pro ni tlukou

Měsíc upevňuje stříbrnou nití
Aby dlouhé měl ještě žití
Aby nespadl na vodní hladinu
Neopustil svou hvězd rodinu

Švadlena na nočních poutích
Zahalená v lesklých nitích
A v závoji z hedvábí
Noční běsy přivábí

S nimi tančí noční tmou
Zhasnutou, širou pustinou
S nimi se jen smíchy točí
Hvězdy šije z jejich očí

Z lesku, jímž se ostří zrak
Jež nezastíní bouřný mrak
Ani blesky nebo hromy
Kroupy padající na domy

Děva noční potom ráno
Došito má, odpracováno
Na sluneční lože ulehá
Noční opět čeká námaha