Divoké včely v dutině buku bzučí,
lesní mýtina květy oplývá,
někde v dáli potůček slabě hučí,
všude kolem se vůně rozlívá.
Trsy borůvčí, jahody a jiné lesní plody,
hodně jich z trávy a jehličí vyčnívají,
můžeme se radovat z darů přírody,
když se nám na jazyku rozplývají.
Radujme se, radost je života koření,
nic z toho by nám nemělo být cizí,
nesmí to být ale radost povrchní,
přijměme s pokorou, co příroda nabízí.
V noční čas svit úplňku paseku zalije,
taneční kreace, když zvěř se pojímá,
ve dne zas paprsky slunečními zahřeje,
u těchto scén krásně se rozjímá.
Je čas rozjímání a pokory. Začalo to Faninými spadlými hvězdami a Frráčkovou hadí nudou, ale úplně jsi mě naladil na léto, bzučící včely a vůni jahod, děkuji, že jsi nalomil tu trochu pochmurnou listopadovou rozpolcenost. Už aby bylo zase teplo! Moc hezké. :-)
07.11.2016 05:57:14 | Iva Husárková