Pampelišky

Tam kde končí pole lán
na kterém zlátnou malá sluníčka
tisíce žlutých hlaviček zdobí stráň
když na lukách usínáš- přivíráš víčka

zlatý koberec tkaný matkou přírodou
na který znavená dívka uléhá
obklopená žlutými hvězdami hýčkané svobodou
nezkoušej jí probudit vůle má

Než odkvete to zlaté okvětí
zestárnou zatím všechny děti
které budou do bílého peří
foukat než se venku zešeří