Bodlák a vlčí mák

Rudý pěšák stojí mezi lány
se starým bodlákem vypráví na souvrati
jak bílou nocí vřískaly vrány
jež se další den pro mák navrátí

,,Ty bodláku ostré trny máš
braň mou hlavu sypajíc mák
stát hned vedle mne nezapomínáš
hle bodláku na nebi černý pták''

Starý bodlák vzhůru k blankytu pohleděl
v mžiku zřel na houf černých vran
který vstříc jeho trnům teď letěl
rudý pacholku vytasím ostny jako svou zbraň

Krkavci se popíchali o bodlákovy trny
s hlasitým křikem odletěli z pole makového
pamatuj vrány mají svůj zobák neopatrný
škoda jen bolestého života jako takového