Čtvero ročních období

Mladé děvče v zelených šatech
jež se prochází v rozkvetlé zahradě
uvidíš jaro které stojí ve vratech
taky jabloně zrovna kvetoucí v sadě
Jaro je jak narozené hříbě
nemotorně chodící v dřevěné stáji
vítr si hraje v dlouhé hřívě
a venku je zatím jak v máji

Zralá žena chodí po ulici zpříma
v barevné košilce s výraznou krajkou
jak letní červánky ta dáma dřímá
když odpočívá na pláži pod vyhřátou Jamajkou
Obilí zlátne jak slunce v letním oparu
Léto je vdaná paní s velkými ňadry
v mojí zemi je nad tisíce rozmarů
každé ráno u krmítka uvidíš sýkorky koňadry

Lidi stárnou stejně jako stromy a květiny
však ta dáma přešla zvolna do babích let
však každý tvor s ranným podzimem je jiný
umírá slabá zvěr a hyne poslední polní květ
Podzim churavý jak lidé ležící v horečkách
zpěv tažných ptáků co mávají nad lesem
nechtějí s námi do přicházející zimy posečkat
ta bílá babizna už pomalu jde sem

Bílá stařena v šedivém plášti belhá o holi
když bílý sníh posolil zdejší kopce a roviny
třeskutý mráz již ledově fouká do polí
děti o Vánocích zpívají ,,Neseme vám noviny''
Však stařena již leží na svém lůžku
cití, že konec přijde dřív nežli rok dlouhý
naposledy pozdraví Bětušku,Marušku a Milušku
z roku celého zbyde jen sen pouhý