Ospalý podzim

Ospalý podzim staví krajem barevné lešení
žíznivý mrak jenž se oblohou přežene
spustil déšť laskavý pro mé potěšení
aby splétal vlasy do copánků mé ženě

Brzy,velmi brzy soumrak objal les
jeho tmavý šat jak pohřební průvod
jenž vydal se nebožtíka vypravit do nebes
jen řeka Styx kličkuje ďábelskou průrvou

Opuštěná studna u stavení tiše naříká
stejně jako pláče mé nebohé robě
na bezbřehém dně našli mrtvého kapříka
nehnutě plave jako v mořském hrobě

Než půjdu ve svém pokoji sladce spát
nejkrásnější děvy mi ve snách políbí čelo
vítr klepe do okenic jak vypráví listopad
ospalý podzim jak děťátko v kolébce mlčelo