U nás na severu

U nás na severu mokrý sníh taje
sivé město zatím vyhlíží listopadovou slávu
na počest básníka jenž zvěstoval do kraje
zde jsem žil a zaplatil za to svou hlavu

U nás na severu vládne drsná zima
mráz vypaluje potoky, jenž jsou plné ryb
střapatý sníh vypoulil do přírody svá bělima
toho dne složil sem ti před oltářem slib

Ach ty krutý severe samotného nechal jsi mě
napospas zdejším vlivům, které nejdou vrátit zpět
sám jsem zůstal trčet v bílé a dlouhé zimě
v těchto verších zbylo pár posledních vět

Sever jenž jest krutý jak sériový vrah
každý v lese lopotil, aby zajistil teplo domova
kdo strom neskácí - ležet bude na máráh
komu žár v krbu zhasne - začít musí od znova

U nás na severu se dobře žije lidem
ti jenž cítí teplo z rodinného krbu
mohou jít mlčky ven a to s klidem
zasadit venku na zahradě maličkou vrbu