ĆEKANKA V PODZIMU
Podzim slunce v mlhách skrývá
sněhu severák zametá cesty,
déšť poslední výheň smývá,
černý mrak hrozí svou pěstí.
Z léta už zůstalo pouhé snění,
šedivá krajina, šedivá tráva,
u cesty čekanka, bez umdlení,
sukénkou zelenou severák mává.
Hlavičku k zemi pomalu sklání,
co tebe čekanko, co tebe čeká.
Uvadl modrý květ na tvoji skrání,
k zimnímu spánku peřina měkká.
Na vesnu s tebou si čekanko počkám,
podzimní kňourání – necháme kočkám.
Jsem ráda, že mě nikdo nepředběhl a mohu jako první ocenit tuhle půvabnou báseň. Ráda za ni dávám ST.
30.11.2017 21:14:16 | danaska