Záchvěvy jara

.
Už slyším nesmělé ptačí štěpotání,
to první po výjmečně teplé zimě je tak jarní,
lechtivé doteky jemné vůně sněženek
ženou se mi až do mysli
Vidíš tu krásu?
Já cítím to, kdo by to zas řek?
A stromy?
obléknou si nový kabátek, ať si lidé moc nemyslí

Kamarád kos prochází se po lese,
jde ochutnat si vodu z čiré tůně,
mé srdce stůně a přec těší se,
na první společnou cestu rozkvetlou krajinou,
zelenou a svěže zářící v nových kostýmech
i pro nás..

V slunečním oparu prvních barev - krajina,
ta němá kulisa zákoutí nových lásek,
jež chtějí nerozvážně bojovat
za kousek soukromí..
upřímnost..
věrnost..
sen
.