Zimní epitaf

Zimní epitaf

Zima už táhne krajem zmáčeným

a za sebou jen bolavou hůl vleče

vtom jarní slunce setne v duši splín

kde vládnul mráz, tak tam teď voda teče

Hráz u potoka pokropilo kvítí

to vrba perly stesku shodila

a ptáci znovu probuzeni k žití

v náručí vrby se vrhli do díla

Vzpomínky pálí stejně jako jaro

a zima ještě chladí na duši

vtom nebe lásku na zem rozfoukalo

a staré dny už těm novým nesluší