První podběl

V luzích zlátne první podběl
při zeléném měšci na tisíc dukátů
pod sítí červánků obzor zrůžověl
ty děvčátko čekáš večer na tátu

Večer pomalu houstne jako dým
tvůj otec se z rachoty stále nevrací
kdy objeví se ve dveřích ti nepovím
za brzkého kuropění odchází za prací

padla noc, tma splašila oře vrané
tatíček přichází k brance železné
bez peněz a šaty má otrhané
na rodné hroudě své štěstí nalezne

V ten den kdy za prací odjel
potkal ho cestou jeden malý spratek
na louce právě kvetl podběl
co se zlatem třpytí u tvých vrátek

Další den byl ten hoch potrestán
chytili ho na luhu s podbělem
proti božímu trestu je malý pán
vznáší se na blankytu s bělavým andělem