Bohatství venkova

Penízky slunečních paprsků zvoní,jako umíráček
co smrt ohlašuje, když obchází stavení
s kosou, v kápi, padnoucí, jako fráček
vyřizuje všem starcům pěkné pozdravení

Na šňůrce vesnic,jsou roubenky navlečeny
a zelený luh, jak zdobený tepich
je každé ráno tak krásně posečený,
až zahrada závidí ten měkký přepych

Temeno kopců zarůstá hustým vlasem trav
luk slunce zemi ohřívá zlatými šípy
aby zelené kadeře nakrmily stádo krav
a vítr hřebenem zkrotil pačesy lípy

Ranní slunce zahrálo na ohnivých strunách
a noc,jak netopýr opouští temnou jeskyni
tma se zřítila ,jak hrad v ruinách
paprsky svoji loutnu pustit nemíní

Vstával den dřív,než první červánek
probudil kohouta sedícího na hřadu
pyšný pán měl tuze lehký spánek
časně ráno musel na dvůr do úřadu