Bodlák a had

Na souvrati se bodlák modrá
jeho trny, jsou jako jehlice
na poli voják klasy hlídá
kdo zrna vezme, bude trpět velice

Tam slunce hladí vlasy kučeravé
dravý had zrovna vešel do polí
plazí se,však boty má děravé
každý krok jak trn ho zabolí

Zatoužila šelma hadí po klásku
mladého ječmene ,jak zlaté pruty
kolik bolesti vytrpěl pro lásku ?
ač se plazil bez noh - přesto obutý !

Když bodlák modravý neslyšně míjí
k ječmenu , který svítí z daleka
netuší, že má tu čest se zmijí
ač vyzbrojen, přesto bodlák vyleká

Své trny,jak kordy tasí
aby šelmu přiměl k boji
ochránil tak pozlacené klasy
a získal srdce lásky svojí

Jak se had k trnům přiblíží
ostrá čepel mu projela tělem
bolest jeho mysl velmi tíží
vzápětí padl mrtvev pod koukolem

Rudá krev zbarví květy máků
když tekutý život do půdy stéká
ječmen nechť volá slávu bodláku !
do zlatých šatů se proto obléká