Vyhořelá noc
obložená prázdnotou
spálených stínů
proplouvá
říční tmou
dvanácti řek
na obloze visí
obžalované
oči hvězdopravců
roní alibi
do dalekohledu
jasnosti
marně
Slunce už vyplouvá
ze svého kotviště
proměnlivosti
z noci se stává
Den