Čertova hora

 

Dominuje si statně

nad mořem

cévnatý smrk

na čertově hřbetu

 

zdola se dívám

vzhůru

jak tu

sebevědomá postává

pod mračnou peřinou

podzimního nebe

 

se svatozáří

zrcadlového slunce

sleduje to dění

u kamení

 

když letíš z ní

ztichne i les

pohledem jediným

rozkvete radost

jak záhony růží

 

a v té žíle malý řez

skokanského můstku