Pod perutěmi

Letí orel nad lesy
cítí svobodu ve svých křídlech
Nechá se nést volně ve větru
jako verše v této básni.

Vlnka s vlnkou si pohrává
na rybníku nevelikém
kde labuť nést se nechá
a zpívá svoji píseň.

Vtom náhle orel sestoupí
z výšin nebeských
hladina se rozvíří
pod spáry zahnutými
a labuť samým úlekem
svůj domov opustí.

Rodinka orlů sedí na větvích
při západu slunce
orel není člověk
pro něj neplyne čas.
Za sto let budou opět
jejich potomci jako tehdy
sedět na větvích
a pozorovat západ slunce.