Klavírní větve

Odrazy v řece,
jako polibky na hladině,
rozloučení milenců o šesté hodině,
reflektory na druhém břehu,
ustavující déšť,
tři výstřely a za nimi další tři se ozývají do ticha,
ptaci na sebe povolavaji cosi o zimě,
čase predjarnim,
čase kdy ve hvozdech času se usazuje hlas,
klenot mezi změnami,
hlas na hladině,
rodici se zlatá věčnost za vděčnost zivota na zemi,
prokleti v cerni dni vidime světlo v temnotach věku,
drimajice na klaviature virtuozniho ticha,
chladiveho a hrejivemu zároveň,

Je to ticho Tve,
ticho intimní,
ticho hrejive,
ticho ze suity veršů,
když padají stromy na cesty a prsty se odivaji do klaviatury,
osvobozuji záměr stát se umelcem v pohybu nestojate řeky životů,

v nichž se zrcadlí to malé cosi na hladině,
Ty stromy s větvemi klavírních prstů nekonečná,
ozyvajici se titantske echo lidske zkušenosti,
drolici se monolit mozaiky,
hlas paměti,
hlas lásky v dalce kosmické lucerny,

Vy má drahá,
odívané tkanivo slova básníka nad řekou,
v outerludium tónů,
padajicich stromů,
hořících pocitku v dalce pocitu vyslovení,

uhasinaji doteky,
vzpominky na mráz,
lidske posunky,
v dálce mlhave kontury bez země,

Klavírní větve podél rodného břehu,
čase kontinualni kompozice,
svitne namesicne asociace,
vzplan v kapli ticha hlasu
A prelij veky do přítomné chvíle budoucí,

Budoucí větve veršů klavíru,
hlasy ticha na hladině.