Já jsem se zeptal
kolouška,
copak Ti šeptal
do ouška,
vítr, dech Boží,
přesladce,
na tom Tvém loži
z kosatce?
A koloušek mi odpoví,
co šeptá vítr, kdo to ví…
Snad že přikryje mě peřinou,
ze stébel, listů, trsů trav,
s přáním ať jen dál trvá stav,
ve kterém se slzy neřinou
a radost vzrůstá s každou vteřinou.
Snad že Matka Země ve svém náručí
mě objímá a konejší,
vysuší slzy včerejší,
že být je dobré snad mě naučí…
Pohladila :-)
jako by se člověk v poli procházel
a na kolouška tiše díval se,
když užívá si náruč, tu Matku Zem.
^ST^ ;-)
06.01.2020 11:07:43 | jenommarie
Moc děkuji za milý komentík, mám radost :-)
06.01.2020 11:33:56 | Jenda P.
Tak jsem jen tak zabrouzdala na značku Jenda P. a objevila líbeznou básničku. Potěšila mě.
31.10.2019 12:08:34 | danaska
Krásné verše Janíčku, i když jsou smutné a trošku z nich bolí, i tak něha z nich sálá a duši mou hladí!Na konci tech řádků voní naděje, že žití Vám i nám všem přeci jen prospěje!
23.08.2019 14:11:58 | sluníčko sedmitečné
Projasněné a líbezné..
12.04.2019 20:22:01 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
:-D* ST*
domnívám se, že s poněkud klopotným a ne příliš jasně artikulovaným komentářem našeho Nadkritika /třetí dole/ netřeba si příliš lámat hlavu, ani ztrácet čas-je dosti nepřesvědčivý :-(
Tvá něžná báseň se mi líbí****:-D*
12.04.2019 20:04:41 | Frr
Básnička je ve výrazech nepřirozeně jemná na úkor důvěry. Např. proč by měl vítr šeptat zrovna "přesladce"? V ovzduší hebké snové přejícnosti přehlédneme rozpor, proč by ty věci hrdinova sobeckého štěstí vlastně šeptal vítr kolouškovi? Příběh zde ukrytý ve verších je naoko lehký, ale nějak zrádný.
(To je můj dojem napoprvé, možná kdyby byla součástí sbírky, pochopil bych hrdinu lépe a věřil mu. Jinak je básnička pěkná, zde nadprůměrná.)
12.04.2019 13:17:52 | Karel Koryntka