Apokalypsa

Jasné nebe nad jezerem
zelené od sinic
klopýtá jako opilec,
přidušený výfukovými
plyny přes slunce,
přeskakujíc z posledních sil
modré oblaky,
jež nabily se již
božím hněvem a
a nenávistně
čekají na den odplaty.

Až „ON“ dá signál,
slijí tu modrou zemi
kyselým deštěm,
sbíraným z vypálených
deštných pralesů
od hlavy až po paty.
Vše spláchne voda.

Blesky rozsvítí se obzorem
a roztříští novodobým
Noemům
Archu zchlazených
zkumavek,
jak sklenice
pančovaných vín
ochucených
nemrznoucí směsí,
chlazených ozónem.

Pak bude konec světa.