Vylétla vlaštovka z rodného krovu

Vylétla vlaštovka z rodného krovu,
zamířila rovnou na dálný jih
na podzim vítr už duje
ze stromů zbarvené listy shazuje
a brzo z mraků rozsype sníh

Letí, když zná svůj cíl
k nám brzy zavítá mráz
veze s sebou sněhu plnou nůši
co v zimě loukám,stráním sluší
až dlouhé zimy nastane čas

Vlaštovka na tom slunném jihu
nastavuje horkému slunci černobílý frak
snad nezapomeneš na rodný kraj
dům s krovem byl pro tebe ráj
když na podzim odlétlas,jak tažný pták

Když se zima vzdala vlády
zrovna přilétla vlaštovka mezi nás
svým zpěvem jakoby jaro volala
na zahradě zrovna kvete fiala,
jež rodného domova slyší hlas