jak opuštěná hnízda
se věnčité oči pastí
na křídlatou Karkulku
krčí v borůvčí
zamračeného lesa...
t í í í k
mlázím proletěl pták
a za ním tušíš
ozvěny netrpělivého stínu
Měsíc se rozkrájel
do uplakaného
rozkroku tůně
jasnozřivá chvíle
před bouří
kutálí mravenčí vajíčka
po cestičce k Půlnoci
ropuších vigílií...
Frr......krk si mohu ukroutit! Bože kam na tak skvělé verše chodíš??? snad kráčíš po mléčné dráze a uždibuješ kousíčky ze zářících hvězd, z nichž každá má svůj osud...snad navštěvuje Tě v noci Múza, oděná v lehkou průsvitnou košilku, s vlasy třpytivými od hvězdného prachu a lehounce Tě líbá na čelo....krása....**ST**
08.05.2019 13:44:04 | Anděl
ále andělinko znáš to sama...to je tak...Tebe kupříkladu navštěvují duhoví delfíni...-:D*
08.05.2019 15:47:24 | Frr
Tam v lese dějí se věci! Zas ses pochlapil a neotřele veršem provedl v tajemném sledu. Super u Tebe pobejt!
07.05.2019 17:42:47 | šerý
kdykoli jsi vítán-ovšemže i s upřímnou kritikou...jen přijďte zas, kdož jen mrzce neslídí***:-D*
07.05.2019 20:37:57 | Frr
Těžký, tvou poetiku nějak komentovat...něco jako plašit holou rukou rarášky Eliášovy, co ti podpalují vousy...:-))
07.05.2019 15:59:57 | Marten