Tahle se mi líbí mnohem víc, než ta před ní (vlastně po ní). Totiž nejen mě „zasnívá“, ale naplňuje všechno, co ve mně komentuje báseň. Vlastně líbit je slabé slovo, ale radost neumím časovat.:-)
10.03.2007 13:29:00 | Rádoby zoufalá
mráz mi běhal po zádech, tahle nemá chybu, je náááááádherná, navíc jaro miluju
10.03.2007 12:04:00 | Miskitka
Já jsem vážně neopisoval!!! :-) Tuhle tvoji jsem si přečetl až teď - hezká, takže jsem jsem nebyl ovlivněn ničím jiným než svým skutečným obrovským prožitkem, celé se to vtěsnalo tak do půl hoďky včetně vybásnění. Měl jsi o pár dnů dřív hodně podobné pocity a koukám, máš s nimi úspěch! :-) Když dva dělají totéž, ... :-))
I když podle některých to není měřítkem... :-))
Nějak nemám teď moc čas číst, ale na krátkej mejlík jsem se zmohl.. Máš ho tam, tak až ti vyjde čas, těším se na tvůj.
zatím zdař!
08.03.2007 21:38:00 | La Suneteto
jo, přesně, souhlasím, rozumím, usmívám se...na naději v básni a na sluneční pohlazení. :)
06.03.2007 21:24:00 | sejko_no_pi
Pěkné.Poděkovat za paprsky-to mně nenapadlo.Na jaro se také těším,jako jiní i na ty paprsky.
04.03.2007 09:02:00 | s.e.n
Gregy děkuju za návštěvu u mě..... ;-) co Ti napsat k této básni? a ke všem ostatním? hmmm.....můžu ve zkratce? ;-) přenádherné.... měj se fajn.... D.
01.03.2007 17:17:00 | Dejfor
Poslouchám...
tvé vyprávění
o citu a o naději,
o zpívání,
o toulání...
(užívám si to poslouchání!!)
:o)
01.03.2007 15:35:00 | Cecilka
Jo, naděje v jaru a objímamá stromů. Tak nějak to vidím. Ale je vidět a je žít. A pak je ještě žít v naději a žít, řekněme, doopravdy. A tak doufám, že nebudu psát to samé v tom létě, podzimu a v zimě. (Ale myslím, že ne). Díky za komenTIKY.
01.03.2007 15:05:00 | Gregy
tak jsi mi připoměl že musím jít obejmout strom který mám(e) v tom našem lese. Bobi
01.03.2007 14:13:00 | bobi bobie
Také mám moc ráda jaro, když se stromy probouzí. Naděje v jaru = naděje v lásce?
01.03.2007 13:29:00 | Koprtinka