pouštím tě po vodě
lístku z javoru
nelam si více již
svou hlavu
tiše si pluj
ještě tišeji
ať srdénko nebolí
slzy se odplaví
třeba ti napoví
voděnka v řece
kterak se přebrodit
přes bolest srdce
tišiny vědí své
něžně tě pohladí
až slunce s večerem
ulehne do trávy
travěnka zašumí
hlavinku skloní
lístečku z javoru
přivoň si k odpovědi
pouštím tě po vodě
lístku z javoru
věřím že nalezneš
ve světě záchranu
Zdeni objimam Te venuji jednu znamou pisen, kterou jsem nazpivala :)
https://www.youtube.com/watch?v=ww5EPaepIQA&feature=youtu.be
26.06.2019 19:42:39 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
Leni, nešlo by to poslat jednodušeji ... nemohu se k tomu dopracovat ... děkuji.úsměv.z.
28.06.2019 23:57:08 | zdenka
Draha Zdeničko, pošlu Ti to na email ju?
29.06.2019 11:00:49 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
Tak úprimná a otvorená...díky:)
26.06.2019 07:30:53 | maryshka008
Helen to vystihla! Tolik něhy se v básni jen tak nevidí. Psané jak na pírku až si člověk (aby neodfoukl tají dech. Pěkné počtení.
25.06.2019 20:02:16 | šerý
Tolik něhy a obrazů v několika slovech... krásná báseň, Zdeničko :-)
25.06.2019 19:33:55 | Helen Zaurak