rozhořely se hořce
do fialové
nádechem provoněly Rýchory
smrky klaníce se až k zemi
vroucně děkovaly
za pastviny
pasoucí se stádce
žebrovím mraků
zdravily dálku
kořeny objímaly
zemi
co nejtěsněji
tisknouce se
hladily kameny
potokem omývaly
vlasce
jakoby vzepětím
posledních sil
smrti neuhýbaje
dávajíce se
Chce se mi zeptat za co jako ty smrky děkovaly? Patrně za to že o nich píšeme. Básnička má zuřivě přírodní romantickou atmosféru a maximální počet přechodníků. Podměty se nějak ztratily tak ani nejde říct který přechodník je gramaticky chybně, a v závěru ty 2 přechodníky za sebou je opravdu moc.
20.08.2019 07:50:52 | Karel Koryntka