Tma

Tma zhoustla jak horká kaše
není vidět,ani chalupa naše
sedí si jak černí havrani
jež čekají na slunce ranní
jak zloděj v černé masce,
přeje pouze věrné lásce

Tma černá jako moje boty
jak v osnově jsou noty
zlá paní v havraním hábitě
na špatnou cestu vábí tě
jak dítě upatlané od melasy
jež radostně tahá mé vlasy

Tma jak dávno vytěžené uhlí
jak prostor uvnitř staré truhly
ten kominík,jenž štěstí nosí,
jak na louce zpívající kosi
černá jsi jako plné kalamáře
jak stín jenž prolétl kolem tváře