Azurová tanečnice

Zrozená je mladá,
němá,
starší rozplývá
se v pěnu,
a pak v tichu oceánu
šumí, pění,
zpívá věčně
o tom víru,
o té cestě..

Ztracená je paní mořská,
přesto stále v chladu bouře,
temné moře,
střemhlav vírem,
jatá proudem
k pobřeží je hnaná..

Pomíjí a přetrvává,
mizí, žije stále,
rybí ocas vlasy plavé,
hlasu svého,
tajemného,
užívá jen vzácně..
Každý kdo ty žalu písně
slyšel, poznal
moře ten si zamiloval
sny i touhy,
skutečnost...